Obyčejný týden pracovníka systémové podpory
Datum: * Úterý, 13. listopad 2001 @ 09:56:01 CET *
Téma: Info o systému
Před časem jsem dostal mailem zajímavý popis činnosti pracovníka technické podpory. Nyní jsem na něj po čase opět narazil a tak bych se s vámi chtěl podělit jak to vlastně funguje :-) Bohužel autor není znám, tak jej nemohu uvést :-(
Pondělí
9:05 - Příchod do práce. Káva, čtení novin.
9:20 - Volala účtárna, prý se nemůžou připojit k serveru Accounting. Sáhl jsem po šanonu a poskytl jim standardní odpověď č. 112: „Hm, ale mně to funguje." Blekotal jsem ještě chvíli a pak jsem jim poradil, aby zkusili rebootovat a přilogovat se znovu. Mezitím jsem z úpéesky odpojil kávovar (kafe už stejně docházelo) a připojil zpátky kabel od serveru Accounting. Účtárna volala za chvíli znova a říkala, že je všechno v pořádku. Přece jen, není nad spokojeného uživatele.
10:20 - Ta kráva z marketingu si stěžovala, že jí nefunguje modem. Zamumlal jsem, že jí předám našeho specialistu na komunikace, a přepojil jsem hovor do údržbářského kamrlíku. Ta moderní kancelářská technika dokáže skutečně ušetřit spoustu práce!
10:50 - Zastavil se u mě šéf ; množí se prý stížnosti na kvalitu uživatelské podpory. Zeptal jsem se, kdo si stěžuje - samozřejmě marketing. Šéf řekl, že to bude řešit, oznámil, že zbytek dne už nebude, a odešel hrát squash.
11:05 - To pondělí mě vždycky zmáhá. Zapsal jsem do knihy „Odchod za účelem nákupu disket" a vypadl jsem do města.
16:20 - Příchod z „nákupu disket". Podíval jsem se na záznamník, byl prázdný. Asi to bylo tím, že jsem zapomněl zapojit telefon. Napravil jsem to a doplnil záznamy v deníku.
16:25 - Odchod.
Úterý
9:10 - Zase se u mě zastavil šéf a znovu chtěl probírat stížnosti té krávy z marketingu. Ukázal jsem mu nový screensaver Hot Amanda, který jsem minulý týden stáhl z Internetu. Šéfovi se moc líbil - chtěl po mně kopii. Dal jsem mu disketu a zeptal jsem se ho, jak se budou ty stížnosti řešit; odpověděl , že bude asi nutné přijmout dalšího pracovníka, protože já už sám na všechno nestačím.
9:50 - Dorazil jsem do osmé úrovně Doomu.
10:25 - Volal odborný poradce výrobního náměstka. Chtěl vědět, jak se maluje v Exelu graf. Řekl jsem mu, že na tak speciální úkoly máme odborného poradce, a přepojil jsem hovor do kamrlíku údržbářů. Ještě že máme ty moderní telefony!
11:00 - Přišel údržbář. Říkal, že mu pořád volají nějací lidé a ptají se ho na podivné věci. Řekl jsem mu, že ho zaškolím, když za mně hodinku posedí u telefonu. Souhlasil.
11:05 - Odchod na oběd.
14:00 - Návrat z oběda. Údržbář poctivě seděl u telefonu. Říkal, že pořád zvonil telefon, a proto všecka volání přesměroval do kantýny. Ten chlap je fakt dobrej!
14:10 - Začal jsem údržbáře (jmenuje se Fanda) učit Doom. Byl učenlivý, a už za pár hodin mě dokázal sejmout. Začal jsem tušit, že tenhle chlapík má před sebou budoucnost.
16:00 - Fandovi končila směna, a tak jsme skončili i školení o Doomu. Mně zbývala ještě hodina. Přemítal jsem, co mám dělat, a vzpomněl jsem si na server Accounting ze včerejška. Zkusil jsem tedy několikrát za sebou stisknout hlavní vypínač, abych si ověřil, jestli funguje. Vypínač fungoval bez problémů; horší to bylo s úpéeskou a se serverem.
16:30 - Odchod.
Středa
8:30 - Šéf dodržel slovo a přivedl nového člověka na technickou podporu. Nějaký Milan. Ukázal jsem mu tedy místnost se servery, switch a posadil jsem mu na stůl počítač. Trochu sice protestoval, že dostal jen PC-XT, ale ujistil jsem ho, že na Windows mu černobílý displej úplně stačí.
9:00 - Milanův počítač skončil bootování. Milan se hned začal zajímat, jak se připojit k síti; zřídil jsem mu tedy uživatelské jméno. Nastavil jsem minimální délku hesla na 64 znaků, ať si chlapec taky trochu užije.
9:15 - Volali z účtárny, že potřebují zřídit uživatelské jméno pro nějakou novou pracovnici. Odpověděl jsem, že k tomu potřebuji speciální formulář podepsaný vedoucím oddělení, všemi ostatními vedoucími pracovníky, skladníkem a ředitelem. Trochu se divili, ale mně už to bylo jedno, protože jsem zavěsil.
10:05 - Volala nějaká Lenka z účtárny, že prý potřebuje heslo na síť. Po hlasu vypadala na devatenáct až dvacet; zeptal jsem se jí tedy na jméno, příjmení, datum narození, rodinný stav a adresu. Odhad se potvrdil - devatenáct a svobodná. Řekl jsem jí tedy, že ji večer heslo doručím osobně domů.
11:05 - Milan konečně rozchodil svoje ikstéčko a začal se shánět po nějaké práci. Poslal jsem ho pro cigára; jen ať se mladej zaučuje.
11:20 - Milan přinesl cigára. Ukázal jsem mu manuál k systému AS/400 a posadil ho k telefonu, ať si vyzkouší i praxi. Odchod na oběd.
16:00 - Návrat z oběda. Milan se evidentně zhroutil - asi tři hodiny se prý pokoušel rozchodit server Accounting. Vynadal jsem mu a poslal jsem ho pro další cigára. Pak jsem znovu zapojil k serveru ethernetový kabel. Obraz na televizi se sice trochu zhoršil, ale práce má koneckonců přednost.
16:10 - Sekretářka z personálního chtěla vědět, jak se spouští kontrola pravopisu. Poradil jsem jí klávesovou zkratku Ctrl-Alt-Del. Poděkovala a zavěsila.
16:30 - Na záchodě jsem nachytal Milana, jak pročítá noviny s inzeráty nabízejícími zaměstnání. Pomyslel jsem si, že den se vcelku vydařil, a odešel jsem domů.
Čtvrtek
8:30 - Znovu se objevil šéf; to sem chce chodit každé ráno? Vždyť si ani nestačím přečíst noviny! Tentokrát naštěstí přinesl dobrou zprávu - Milan prý vzkázal, že už do práce nepřijde. Řekl jsem, že dneska je fakt těžké sehnat člověka, který za něco stojí. To tak, dělit se o tohle teplé místečko ještě s někým jiným!
8:55 - Volal kdosi z logistiky, že prý nemůže rozchodit české fonty. Zeptal jsem se ho, jaký čip má na videokartě; nevěděl. Seřval jsem ho tedy, ať si nejdřív zjistí základní informace o svém počítači a pak ať mi znovu zavolá.
9:15 - Znovu volal ten z logistiky; dozvěděl se, že čipy na videokartě nemají s fonty nic společného. Odpověděl jsem mu, že jsem se taky neptal na videokartu, ale na grafickou kartu. Omluvil se, řekl, že to zjistí, a zavěsil.
9:30 - Volali z ekonomického, že se jim na fakturách objevují místo háčků a čárek přehlásky. Byl to už druhý případ s fonty v jednom dni, takže jsem jim slíbil, že s tím něco udělám. Po chvilce přemýšlení jsem se rozhodl, že změním centrálně všechny šablony dokumentů. Nastavil jsem bílé písmo na bílém pozadí; pro jistotu jsem ještě změnil standardní font na Wingdings.
10:00 - Uprostřed deváté úrovně Doomu se u mě zastavil Fanda a zeptal se, jestli bych nezašel na oběd. Představil jsem si, kolik mě ještě čeká pitomých dotazů na fonty, a šel jsem s ním.
Pátek
8:00 - Návrat z oběda.
8:25 - Nějaký nešťastník z plánovacího volal, že zapomněl heslo, a žádal o radu. Poradil jsem mu tedy, aby použil speciální proceduru pro obnovu hesla - FDISK. Nešťastník poděkoval a zavěsil. Panebože, i tihle lidé mají volební právo?
8:35 - Zase volal ten z plánovacího. Problém s heslem byl vyřešen., zato se objevil jiný - při bootování mu systém hlásil „Error accessing Drive 0". Řekl jsem mu, že to je hardwarový problém a že potřebuje nový počítač.
9:15 - Malér, ten nešťastník, kterého jsem včera v Doomu sejmul na šest úrovni, byl šéf. Vtrhl ke mně rozlícený do kanceláře a nereagoval ani na můj nový screensaver Obsession. Od pondělka mám padáka.
10:00 - Dělám to, co předevčírem Milan, tj. prohledávám inzeráty s nabídkou zaměstnání a na pár vybraných zkouším volat. V přestávkách mezi telefonáty provádím úpravu maker - přidávám příkaz DeleteDocument. Bez dobré systémové podpory se prostě žádná firma neobejde.
11:15 - Sehnal jsem nové místo. Je to dokonce stejná funkce, jakou jsem měl tady, a to u jedné softwarové firmy, která loni uvedla na trh nový operační systém. Posílám tedy do sítě na rozloučenou červa a balím si hrníček na kafe. Nashle!
|
|