Aktuální informace o stavu AO-40

Na X. Mikrovlnném setkání nás Mirek OK2AQK seznámil s aktuálním stavem chlouby světového satelitního radioamatérství, s družicí AO-40. Jak se odhaduje průběh celé události v prosinci loňského roku a v jakém stavu je družice nyní to jsou náměty pro dnešní článek.
V sobotu dopoledne proběhla na X. Mikrovlnném setkání přednáška o nejnovější, již převážně mikrovlnné, družici AO-40. Dotazy byly směřovány na problémy, které vznikly koncem loňského roku, kdy se družice na několik dnů odmlčela. Celá situace začala při 51. obletu družice kolem Země, kdy došlo k zažehnutí 400N motoru. Podle měření se zjistilo, že družice se nachází dále, než by odpovídalo správné délce zážehu. Proto byly provedeny další testy, ze kterých vyplynulo, že nedovírá ventil na hlavním motoru. Ihned došlo ke kontaktování výrobce, který celou situaci nasimuloval ve svých laboratořích a AMSATu bylo doporučeno ventil motoru rychle za sebou 200-krát zavřít a otevřít. Bohužel přibližně při 130-tém otevření ventilu se družice odmlčela. Samozřejmě ihned nastal poprask v celém týmů a začala stresující práce na zjištění stavu družice. Z počátku to vypadalo na výbuch družice, který se naštěstí pomocí radarů organizace NORAD nepotvrdil. Družice nyní čekala na tzv. Command Assist mód ve kterém se snaží navázat spojení s řídícím centrem pomocí jakéhokoliv dostupného komunikačního kanálu. To se nakonec podařilo 25. prosince loňského roku. Během pokusů o znovuobnovení spojení s družicí se samozřejmě začalo zjišťovat k čemu mohlo na družici vlastně dojít. Podle výpočtů Mirka OK2AQK došlo k prasknutí přívodního potrubí do ventilu, které nevydrželo to obrovské namáhání. Vzniklým otvorem začalo do vesmíru unikat zbylé vysoce toxické palivo a cestou utrhlo všesměrové antény a poškodilo naváděcí kameru. Únikem paliva samozřejmě také došlo ke změně plánované oběžné dráhy a proto se družice nachází mimo původně plánovanou dráhu.

Družice se nyní nachází na stabilní orbitální dráze a ke změně polohy může použít pouze magnetický systém, nebo palubní motor ArcJet, který má paliva přibližně na 100 hodin provozu. Přesto mě Mirek, že dráha bude stabilní nejméně po dobu minimálně desítek let.
Nejnovější informací je to, že 5. května byla družice uvedena do prvního zkušebního provozu, kdy byla propojena matice z pásem L a U na výstup v pásmu S. Bylo navázáno několik desítek spojení a všechno probíhá podle plánu. Bohužel prozatím není v provozu systém LEILA, který by měl chránit vstup transpondéru, před extrémně silnými stanicemi, které by zavírali AGC. Dokonce došlo k navázání spojení s pomocí 25W EIRP při uplinku na 70cm pásmu, což naznačuje široké možnosti využití této družice. Já osobně mám bohužel přijímač na 13cm rozdělaný na stole a i když je již schopen provozu, není to ještě ono. Přesto se brzy těším na spojení prostřednictví AO-40.